Historie

Lidově zvány Šebišovice, Šobišovice, Sobišovice atd. První záznam o obci pochází z roku 1227, kdy se připomíná dvůr dolnosoběšovský. Na něm údajně hospodařil Sobek / Soběk řečený Střela, jenž je pokládán za prvního kolonizátora Soběšovic. Roku 1305 je obec zmiňována ve výčtu desátků, v roce 1450 je uvedena v seznamu neknížecích vsí náležících k frýdeckému okrsku. Roku 1475 se psal Pašek Šobišovský (jako svědek), který je prvním písemně doloženým držitelem Soběšovic, 1521 zřejmě tentýž vystupuje jako Kryštof Šobišovský. 1545 tu seděl Jan Hnojnický, 1573 bratři Kašpar a Kryštof Šobišovští z Šinovic, 1580 – 1598 Jeremiáš Sobišovský z Šinovic v Horních Soběšovicích a současně Bedřich, Jiří, Jindřich a Karel, bratři Šípové z Bránice v Dolních Soběšovicích. Od těch let se rozlišují Horní a Dolní Soběšovice. Od 18. století měly obě části opět společné osudy. Z berního sumáře z roku 1600 vyplývá, že majetek Dolních Soběšovic sestával z 10 usedlostí, z toho 7 zahradníků, 2 domkaři s polnostmi a 1 nájemný mlynář. Horní Soběšovice měly 19 usedlostí, z toho 6 selských, 9 zahradnických, 1 domkařskou s polnostmi, 1 dědičného mlynáře a 2 řemeslníky. V letech 1880 – 1991 žilo v Soběšovicích průměrně 790 obyvatel.